V říjnu 2012 byl ve 21. vydání obecního zpravodaje Ludvíkovické listy zveřejněn článek Pomník polské armády, ve kterém autor článku mimo jiné uvádí, že zlikvidovaný pomník nebyl nikde evidován a byl propagací komunismu. Tvrzení autora článku ve zpravodaji o tom, že pomník nebyl nikde evidován, je nepravdivé. Pomník polským osvoboditelům byl více než 39 let veden jako národní kulturní památka (viz www.monumnet.npu.cz). Tato skutečnost je dodnes evidována v katastru nemovitostí (viz např. www.nahlizenidokn.cuzk.cz: parcela p. č. 718/5 v k. ú. Ludvíkovice). Pokud pomník nebyl evidován v účetnictví obce, byl porušován zákon o účetnictví. Záznamy o existenci pomníku jsou k nalezení na desítkách internetových stránek. Pomník byl ve smyslu zákona o válečných hrobech a pietních místech (dále jen „zákon o VH“) pietním místem a nakládání s ním podléhalo tomuto zákonu. Je politováníhodné, že obec připustila, aby článek podobného charakteru byl otištěn v obecním zpravodaji.
Další názor na pomník uvedl místostarosta obce Ludvíkovice ve své odpovědi ze dne 9. 7. 2012 určené občanskému sdružení Spolek pro vojenská pietní místa. Ten ve svém hanění pomníku zachází mnohem dál. Mimo jiné uvádí, že se deska pomníku používala jako velký popelník na cigarety, že se od samého počátku pomníku říkalo „záchod“, že tři strany pomníku byly jen naskládané kameny (celé znění dopisu a navazující korespondence na www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-decin/ludvikovice.html), což se nezakládalo na pravdě. I další skutečnosti uvedené v tomto dopise jsou více než politováníhodné a nejsou dobrou vizitkou pro vedení obce Ludvíkovice, do kterého dnes místostarosta patří.
Zpravidla každoročně v květnu navštěvují pomník a zároveň hrob polského vojáka na obecním hřbitově Poláci pocházející z rodiště vojáka. Jak přiznává místostarosta ve výše uvedeném dopise, na žádost obce byla provedena demolice pomníku. Pamětní deska vyjmutá z pomníku byla umístěna na plochý kámen, který se nachází u chodníku - nedaleko místa, kde se původně pomník nacházel. Jak je výše uvedeno, pomník polským osvoboditelům byl pietním místem, jak ho definuje zákon o VH. Tento zákon rovněž ukládá, kdo o pietní místo - pomník pečuje (v případě předmětného pomníku je to obec Ludvíkovice), a dále stanovuje, že provést přemístění, zrušení a jinou změnu pietního místa je možné pouze po předchozím písemném souhlasu ministerstva obrany. Tím, že obec*) činila úkony týkající se pomníku bez písemného souhlasu ministerstva obrany, porušila zákon o VH.
*) Demolice pomníku (nemovitosti v majetku obce) byla provedena, aniž by zastupitelstvo o tom rozhodlo usnesením; takže konkrétní úřední osoby, které ve věci rozhodly, překročily své pravomoci.